Jdi na obsah Jdi na menu
 


Značení bankovek prostřednictvím kódů a čipů

9. 2. 2018

   Rozvojem různých technologií roste i zájem společností, které se zabývají vývojem ochranných mechanismů, o vstup do současné doby ne příliš obvyklých oblastí. Vysvětlení ochranných prvků bankovek na úrovni kódů a především čipů je na samé hranici tradiční odborné publikace a teoretické studie.

   Takovým klasickým příkladem je pokus některých ze společností podílet se na vývoji speciálních prvků ochrany bankovek proti padělání. Historie specifického značení bankovek sahá až k roku 1989, kdy se na holandských bankovkách poprvé objevil tzv. bar kód, který nahradil do té doby používané klasická sériová čísla. Jednalo se o poslední emisi holandských bankovek (1989 – 1997 Issue) před zavedením evropské měny €. Bar kód byl umístněn na reversu bankovek. V roce 1994 začala bar kód používat také centrální libanonská banka (Banque du Liban). Kód byl rovněž u libanonských bankovek uložen na jejich reversu. Banka však v roce 2004 od používání bar kódů ustoupila a vrátila se ke klasickým sériovým číslům. Jako důvod ukončení používání kódů uvedla jak holandská, tak také libanonská banka výrazné zkrácení životnosti bankovek a značně zhoršenou možnost kontroly pravosti bankovek. Bylo to způsobeno především tím, že bar kód po určité době běžného oběhu bankovek se stal hůře čitelným (snímatelným), což bylo způsobeno jistým stupněm setření jeho kompozice.

holandsko-25-100-r.jpg
libanon-100000-89a-r.jpg

nahoře Holandsko 25 guldenů; Pick#100a; 1989; dole bankovka Libanonu 100000 livres; Pick#89a; 2004

     Na používání bar kódů se snaží navázat společnosti, zabývající se ochranou v podstatě čehokoli obecně. Jako první se začal u bankovek používat tzv. QR kód. V současné době toto značení bankovek používá více centrálních bank, avšak prvenství patří centrální bance Nigerie, která QR kód použila na své výroční bankovce (Nigeria's 100 Years of Existence 1914–2014) o nominální hodnotě 100 naira v roce 2014. Kód je umístněn na reversu bankovky.

nigerie-100-2014-r.jpg
433-qr-kod-niregie-100-2014-r.jpg

Pick#41a; 100 naira; 2014; revers (dole detail QR kódu)

       QR kódy nebo kódy tzv. rychlé reakce se stávají stále častějšími a jsou hojně používány v reklamních a marketingových médiích. QR kód je dvourozměrný čárový kód, který vyžaduje, aby zařízení pro jeho čtení, například smartphone, se přímo propojilo s informacemi uloženými v kódu, což mohou být webové stránky, e-maily, texty nebo dokonce jednotlivá telefonní čísla. V letech 2014 – 2016 se zvýšil zájem centrálních bank o používání kódů QR jako významných bezpečnostních prvků v bankovnictví. QR kódy se používají na bankovkách, mající charakter papírových a polymerových tisků a dokonce se v několika případech objevují také na mincích. Královská holandská mincovna produkovala v loňském roce limitovanou edici kódovaných mincí.

holandsko-5----km302a-a.jpgA holandsko-5----km302a--r.jpgR

Holandsko 5€; KM#302a;2011 (A, R)  QR kód na reversu mince uprostřed

    Používání QR kódů na bankovkách bylo již z počátku hojně diskutováno na celé řadě konferencí a kongresů především koncem roku 2016 a v roce 2017. Avšak již na jaře roku 2011, tedy tři roky před tiskem nigerijské bankovky, uskutečnila Sveriges Riksbank, centrální banka Švédska, soutěž pro návrh nových bankovek (jednalo se o bankovky emise 1997–2014 Issue) a rozhodla, že umělecké hledisko pro nové bankovky bude vyjadřovat tzv. švédskou kulturní cestu (Görana Österlunda).  Zajímavé je, že bankovky ve svém návrhu zahrnovaly kódy QR v rámci pojetí celkového designu bankovek, nicméně Sveriges Riksbank uvedla, že by užívání QR kódů nebylo ani praktické a ani vhodné z bezpečnostního hlediska. Následně přítomnost QR kódů na návrzích a vlastních bankovkách centrální banka zamítla. Později na vnitřní závěrečné zprávy centrální švédské banky reagovalo velké množství centrálních bank a od záměru používat QR kódy na svých bankovkách upustilo, takže se v současné době kódy používají více méně zcela ojediněle. Poměrně často se to týká výročních bankovek nebo bankovek mimořádných tisků v omezeném nákladu.

vyrocni-bankovka-ghany-p43-r.jpg
432-qr-kod-rusko-200--2017-a.jpg
432-qr-kod-ghana-5-2017-r.jpg
432-qr-kod-rusko-200--2017-a-detail.jpg

revers výroční bankovky Ghany z roku 2017 (Pick#43a; 5 cedis) a revers bankovky Ruska z roku 2017 (Pick#276a; 200 rublů)

      Další variantou, která je zvažována v rámci ochrany bankovek je užití tzv. RFID čipů. Systémy RFID se skládají z RF značek a sekundárních tzv. RF identifikátorů (=ID). RFID tagy jsou malé, bezdrátové mikročipy. RFID tagy se obecně mohou zařazovat do dvou kategorií. RFID tagy se zdrojem energie, které jsou dodávány pro tzv. dynamické čtečky a jsou identifikovány jako aktivní markery (active tags). Tento typ čipu RFID (radio frequency identification; radiofrekvenční identifikace), je zařízení, které nevyžaduje žádnou vnější anténu a umožňuje vkládání sledovacích a identifikačních čipů (ve smyslu jednotlivých kódů) do bankovek, dokumentů a mnohých dalších výrobků z papíru. Druhou skupinou jsou RFID tágy, které jsou označovány jako pasivní značky, které s dynamickou čtečkou nekomunikují. Tyto čipy se také v literatuře označují jako RFID latentní čipy. Zařízení RFID slouží ke stejnému účelu jako čárový kód nebo magnetický proužek na zadní straně bankovek. Jsou případy, že RFID čip je vkládán na avers bankovek. Jako příklad je možné zmínit bankovku Saudské Arabie o nominální hodnotě 1 riyal z roku 2012. Jako další příklad užití RFID čipů je snaha centrální banky Indie (Reserve Bank of India), která čip zcela experimentálně užila u bankovky o nominální hodnotě 2000 rupií z roku 2017. Čip slouží jako jedinečný identifikátor pro daný objekt. Stejně jako je třeba provést skenování čárového kódu nebo magnetického proužku pro získání informací, také zařízení RFID musí být naskenováno pro získání identifikačních informací. RFID znamená možnost radiofrekvenční identifikace. Zkratka označuje malé elektronické zařízení, skládající se z malého čipu a antény. Čip je schopen nést až 2 000 bajtů dat.

rfid-chip-and-antenna-.png

schéma RFID čipu; kompozice znamená materiál vyplňující tělo čipu a současně stmelující cívku antény čipu; nejčastěji je používána nanopryskyřice označována jako vodní pryskyřice (water resinos), která zajišťuje čipu snadné přizpůsobení vnějšímu tlaku (například při ohýbání)

indie-2000-a.jpg

bankovka Indie o nominální hodnotě 2000 rupií s uvažovanou topikou pro umístnění čipu 

indie-2000-a-a.jpg

     Významnou výhodou čipu RFID oproti podobným systémům je skutečnost, že RFID zařízení nemusí být umístěno přesně s ohledem k jeho skenu. Společnost Hitachi vyvinula tento čip s rádiofrekvenční identitou který nevyžaduje žádnou externí anténu a umožňuje vkládání sledovacích a identifikačních čipů do bankovek, lístků a dalších výrobků z papíru. Formát ukládání dat bankovek v systémech Juels a Pappu. Pravda je, že v současné době se od užívání RFID čipů upouští.

    Poslední variantou značení bankovek je užití tzv. mikro (µ) čipů. Tato nová metoda vkládání rádiových identifikačních čipů (v podstatě varianty RFID čipů) do papíru využívá patentovanou technologii nazvanou Laser Enabling Advanced Packaging (LEAP) pro přenos a sestavování sledovatelných čipů RFID v bankovní hmotě. Rozdílem mezi RFID a m čipů je jistě jejich velikost, kdy m čipy dosahují velikosti maximálně 0.15 – 0.35 mm. Evropská centrální banka a japonská banka zahájily samostatné projekty založené na možnosti využití m čipů v bankovkách a jsou to opět saúdskoarabští výzkumní pracovníci, kteří se snaží vyvinout takový m čip, který bude mít zakomponováno dostatek informací, ale nebude informačně přehlcený, jako tomu je u RTDI čipů. LEAP systém může rychle a přesně umístit ultratenké polovodičové čipy na specifická místa a také jak na pevné, tak na pohyblivě flexibilní materiály. Použití m čipů bylo experimentálně zavedeno u vybraných bankovek Izraele, Indie, Saudské Arábie a Evropské centrální banky. Avšak ani užití m čipů se doposud běžnou záležitostí, podobně jako použití RFID čipů, v oblasti bankovnictví nestalo. Vede k tomu podobný důvod, i když m čipy jsou výrazně menší, jako v případě RFID čipů. Je to komplikovaná identifikace čipů a také omezená paušální dostupnost pro uživatele hotovostního bankovnictví.

     Stavba m čipů je obdobná jako v případě RFID čipů. Rozdíl je v tom, že tělo čipu tvoří střídající se vrstva polymeru a tzv. vrstva fluoromolekulární, která supluje v tomto případě vrstvu nanopryskyřice. Funkce obou vrstev v těle čipu je především kompoziční, zajišťující stálý tvar čipu i při působení vnějšího tlaku (viz RFID čip).

b3noycsqjuxdcopcp13lr6oak.jpg

schema µ čipu a reálný pohled po zvětšení 80x (údaje v nm)

    Úsilí společností zabývající se syntézou ochranných produktů soustřeďuje na tzv. dynamické inteligentní měnové šifrování (DICE). Jedná se o bezpečnostní technologii, která je řízená algoritmem a která devalvuje odcizené bankovky a nezákonně získaný majetek na dálku. Bankovky DICE používají speciálně navržený mikročip, který byl vyvinut pro aplikace s vysokou mírou bezpečnosti a je dokonale vhodný pro papírové bankovky, nikoli pro bankovky plastové. Varianta DICE čipu je stabilní, protože čipu nehrozí poškození jakoukoliv drsnou manipulací při každodenním používání čipovaných bankovek. Některé studie tvrdí, že RFID mikročip vyvinutý australským partnerem RFID Limited je nejbezpečnějším typem m čipu, stejně jako nejmenší UHF RFID tag na světě (Chip Antenna). S celkovou velikostí UHF pouze 0,45 mm x 0,45 mm x 0,2 mm patentovaná technologie umístí anténu přímo na čipový křemík (kompozici).

    Je potřebné si uvědomit, že vše výše uvedené, vyjma bar kódů a QR kódů, je spíše na úrovni teoretických poznatků. Žádná centrální banka na světě, včetně centrální banky EU zatím neproklamovala, že by ochranu bankovek prostřednictvím čipů realizovala paušálně. Je to i díky tomu, že převažují negativní názory nad názory, které spatřují v oblasti značení bankovek prostřednictvím čipů jasně deklarované výhody.