Jdi na obsah Jdi na menu
 


Provozovatel stránek * otázky a odpovědi

Uveřejněno 28.3.2013 * Numin.cz-online magazin o  numizmatice a notafilii [1]

 

Miloš Kudweis – rozhovor s redaktorem Numin.cz a významným badatelem a publicistou notafilie

Řekněte prosím do začátku rozhovoru pár slov o sobě.
Profesně jsem se celý život věnoval a věnuji histochemii, cytologii a biochemii. Znamená to pravděpodobně, že mám jistý cit pro detail. K notafilii jsem se dostal velice jednoduše. Měl jsem možnost jet v roce 2001 na kongres do Harare,kde jsme poslední den konference všichni účastníci dostali drobné pozornosti, včetně bankovky 50 dolarů z roku 1994. Bavkovka byla a je stále uložena v laminátovém pouzdře, obalu. S odstupem času jsem se ve volné chvilce podíval co že to vlastně mám. A protože to byla bankovka afrického státu, začal jsem se věnovat sběratelství bankovek afrických zemí. Později jsem si sbírku rozšířil o státy Arabského poloostrova a posléze ostrova Indického. V současně době se věnuji kompletnímu doplňování Afriky, kdežto zbývající státy zasílám na výstavy a také je prodávám.

Mezi sběrateli jste znám především jako odborník přes notafilii, který publikuje významné studijní práce. Můžete ty nejvýznamnější čtenářům představit?
Jako každý sběratel jsem se na počátku svého snažení dopustil spousta chyb. Některé jsou pravděpodobně nevyhnutelné a jiné přirozené. Nerad bych však jednotlivé z mého pohledu chyby specifikoval, protože to může být pouze můj subjektivní pocit a jednak, jak se říká, chybami se člověk učí se těmto vyhýbat.Pokud jde o publikování některých poznatků, byl jsem natolik troufalý, že jsem poslal jednu studii, článek do redakce IBNS (International Bank Note Society). Tato společnost je vydavatelem asi nejuznávanějšího notafilického časopisu (vychází v něm však i články z oblasti numizmatiky)IBNS Journal. Jednalo se o charakteristiku první emise bankovek Venezuely v roce 2007. Obdobný článek jsem publikoval v České republice v časopisu Mince & Bankovky. Mezi z mého pohledu nejnáročnější (což neznamená pochopitelně nejlepší) já osobně zařazuji články o problematice metalografiky, kde jsou uveřejněny některé do té doby nepublikované hlediska, především její klasifikace. Zavedl jsem do studia notafilie metodiky profilometrie, hloubkové struktury hologramů či kinegramů, prostorové holo- a kinegramy, klasifikace iridiscence, mikrofotografii. Na tomto místě bych rád zmínil již déletrvající spolupráce s panem Jindrou, který mne některé pomůcky k mé práci poskytl(lupa MacroCam., Philalux 3). Za významné z mého pohledu považuji již publikované (časopisy Mince & Bankovky;IBNS; Banking Journal, Notes and Coins of Nepal)příspěvky a články o západoafrické a středoafrické měnové unii, o klasifikaci bankovek Nepálu a Indie, o kompletaci signatur Indie, Bhutanu, Saudské Arabie nebo Indonesie, srovnávací studii bankovek Venezuely a Bermud (z roku 2009 emise Animals)apod. Za podstatné považuji dvě publikace (Africký kontinent; Arabský poloostrov a Arabská Afrika), které jsem publikoval díky podpoře BEAC se sídlem v Čadu v letech 2011 a 2012. Bohužel se mi nepodařilo sehnat nakladatele v naší republice a tak v současné době jednám s Krauseho nakladatelstvím, vydávající SCWPM v USA.

Miloš Kudweis – rozhovor s redaktorem Numin.cz a významným badatelem a publicistou notafilie

Jaký je Váš sběratelský zájem?
Jak jsem již uvedl, moji srdeční záležitostí jsou bankovky afrických států, kterým se nyní věnuji zcela. Navíc jsem se nedávno rozhodl, že k bankovkám si ještě přiberu mince, takže mám kupř. v podstatě kompletní Keňu včetně mincí. Když se mi nyní, díky spousta zahraničních kolegů, kteří jsou v podstatě moji přátelé, podaří získat bankovku UNC a já mám ve sbírce bankovku XF,AU nebo jinou, pak ji většinou nabídnu k odprodeji.

Proč Vás zaujaly sběratelsky právě tyto zeměpisné oblasti?
Bankovky Afriky považuji v některých případech za umělecká díla.Pochopitelně také na tomto kontinentu naleznete bankovky portretové, jak je známe třeba u nás. Podstatné také je, že některé bankovky na území černého kontinentu svojí bezpečnostní anatomií (přítomnost ochranných prvků) daleko předčí bankovky evropské, asijské i americké. Navíc africké bankovky nevyjadřují pouze svoji nominální hodnotu, ale podávají doklad o kultuře, historii, fauně a floře, o životě prostých lidí. Pochopitelně zajímavostí na afrických bankovkách je i rozmanitost měn. Nalezneme zde oblasti šilinkové (Keňa, Tanzanie, Uganda), frankové (Burundi, Rwanda, africké měnové unie), dolarové (Namibie, Liberie), ale také takové měny, které samy o sobě znějí a voní exotikou (gambijské dalasis, ghanské cedis).

Miloš Kudweis – rozhovor s redaktorem Numin.cz a významným badatelem a publicistou notafilie


Miloš Kudweis – rozhovor s redaktorem Numin.cz a významným badatelem a publicistou notafilie

´Miloš Kudweis – rozhovor s redaktorem Numin.cz a významným badatelem a publicistou notafilie

Jaká je Vaše nejzajímavější bankovka, kterou jste do své sbírky získal?
Zajímavých bankovek může mít sběratel mnoho. Zpravidla to není cena bankovky, která ji dělá zajímavější, než jsou ostatní bankovky ve sbírce. Pokud bych mohl vybrat, vážím si, že mám kompletní emise vydaných bankovek 1000 šilinků Keni, bankovku 1000 franků Guinea z roku 1960, 1000 liber Ghany z roku 1958 a některé další.

Miloš Kudweis – rozhovor s redaktorem Numin.cz a významným badatelem a publicistou notafilie

Miloš Kudweis – rozhovor s redaktorem Numin.cz a významným badatelem a publicistou notafilie

Sbíráte i mince – popřípadě jaké?
Jak jsem již zmínil, mincím se věnuji v podstatě jako doplňkové činnosti sběratelství a sbírám výhradně (podobně jako známky) mince afrických států a některých států Arabského poloostrova.Jinak mince studuji pouze okrajově a v numizmatice se za odborníka rozhodně nepovažuji.

Miloš Kudweis – rozhovor s redaktorem Numin.cz a významným badatelem a publicistou notafilie

Z jakých zdrojů nejčastěji pořizujete nové přírůstky do sbírky? Na internetových aukcích typu Ebay apod. nebo spíše na sálových aukcích doma i v zahraničí?
Na sálové aukce u nás ani v zahraničí nejezdím. Vyjimkou je stolní burza na jaře a na podzim, pořádaná pobočkou sběratelů papírových platidel (bankovek), kde jsem i členem, jako v jediné odborné společnosti u nás. Ebay je výborný aukční online prodej, takže tam mám několik již dlouhodobých kolegů a navázaných přátelství (z Thajska, Indie, Nepálu, Tanzanie, Jihoafrické republiky a zjiných států)a současně tam občas nakoupím nebo prodám. Na Aukru u nás především nabízím přebytky či duplicity (bankovky a mince) a zcela vyjmečně něco koupím. Ale opět pouze od již známých sběratelů. Na našich aukčních portálech je jeden velký nedostatek. Přes drtivou převahu poctivých prodávajících i kupujících není vyjimkou nepoctivost. Již mnohokrát se mi stalo, že jsem prodal materiál, odeslal, ale zaplaceno jsem nikdy nedostal. Naposledy se mi toto přihodilo s mincemi Tuniska. To je stinná stránka obchodování v České republice a domnívám se, že se to nedotýká pouze sběratelství. V souvislosti se zmínkou o Ebay a Aukru bych rád doporučil sběratelům,kteří si čas od času stěžují na ceny nabízených jednotlivostí, aby si porovnávali ceny nabízených bankovek. Co se u nás prodává za 200,-Kč nebo méně naleznete na Ebay i za 25.00 – 30.00$ popřípadě více. Obdobným portálem je Declampe.net. Bankovky také získávám od centrálních bank konkrétních států a nebo využiji, pokud mám možnost cestovat, že zajdu do banky přímo v místě. Naposledy jsem takto získal nějaké bankovky Keni, Jihoafrické republiky, Lesotha a západoafrické měnové unie.

Jakou literaturu byste doporučil začátečníkům, kteří by se chtěli věnovat sbírání bankovek?
Vlastnictví literatury je jedna z chyb, kterých se dopustí asi každý začínající sběratel. Předně, když jsem začínal já se sběratelstvím bankovek, neměl jsem o literatuře přehled a přiznám se, že ani tušení o existenci světových katalogů. Pokud Vaši otázku zjednoduším, protože by sama o sobě zabrala jeden celý rozhovor, nepostradatelnou literaturou jako základní zdroj informací je Standard Catalog of World Paper Money (SCWPM), který je vydáván ve třech dílech. První podává přehled o nestátních papírových platidelech velkých územních celků celého světa,druhý díl se zabývá bankovkami z období let 1368 – 1960 a poslední třetí díl se věnuje moderním bankovkám od roku 1961 do současnosti. Kromě této zcela základní a nepostradatelné (pochopitelně podle časového zaměření sbírky)literatury se dnes dá pořídit v různé cenové relaci celá řada knih a studijních materiálů. Jak jsem ale již uvedl, doporučení literatury spolu se specifikací jednotlivých titulů by zabralo hodně místa a času. Je třeba také pochopitelně brát v úvahu, že dnes sběratelství bankovek směřuje ke specializaci; vyobrazení fluory, fauny, lodní dopravy, polymerových či hybridních bankovek, výročních bankovek apod. Nejznámější je asi zaměření na bankovky s vyobrazením anglické královny Alžběty II. Také v tomto úzkém zaměření je vydávána literatura.

Miloš Kudweis – rozhovor s redaktorem Numin.cz a významným badatelem a publicistou notafilie

Miloš Kudweis – rozhovor s redaktorem Numin.cz a významným badatelem a publicistou notafilie
Jakou bankovku byste chtěl získat do své sbírky?
Takový sen, přiznám se nemám. Jsem rád za každou novinku do sbírky, kterou se mi podaří získat nákupem, výměnou nebo darem od jednotlivců či institucí, výhradně zahraničních.

Byl jste přizván i ke spolupráci nad nejnovějším katalogem bankovek Pick. Můžete čtenářům něco málo říci o tomto vydavatelství a těchto aktivitách?
Tuším, že v roce 2008 jsem napsal dopis a meil na adresu pana Georga Cuhaje, zda by mi nedoporučil literaturu specializovanou na africké bankovky. Doporučil a jaké bylo mé překvapení, když v závěru meilu bylo napsáno české nazdar. Při následující korespondenci jsem se dověděl, že jeho rodina z období let 1912 – 1920 pochází z třeboňska .Jinak česky neumí, protože od svých 4 roků žije v USA, má rodinu, děti. Naší občasnou korespondencí jsme se dostali k mému sběratelskému zaměření a k některým poměrně kritickým poznámkám, které jsem měl např. k bankovkám Nepálu či Indie z let před rokem 1961. Byl jsem tedy požádán, abych tyto státy zrevidoval s katalogy, vydanými dříve (12. a 13. edice). Práci jsem se snažil udělat poctivě a poměrně detailně. Jaký bylo mé překvapení, že jsem se tímto stal spoluautorem 14.edice; II.díl SCWPM, který byl vydán ke konci února letošního roku. Obdobnou spolupráci mám dohodnutou na příští rok, pro vydání III.dílu, 20. edice katalogu. Pro čtenáře pouze dodávám, že 19. edice III.díl bude vydán 29.3.2013, tedy za několik dnů. Závěrem musím ubezpečit čtenáře, že podílet se na SCWPM znamená především hodně práce, která někdy připomíná práci detektivní. Honorovaná tato práce není, vyjma získání autorského výtisku včetně téhož na CD. Je to více méně otázka prestižní.

Publikujete na Numin.cz své vynikající studijní články. V jakých dalších tištěných publikacích či periodikách publikujte? Jsou mezi nimi i zahraniční časopisy?
Tuším, že jsem tuto otázku předběhl, když jsem své publikační aktivity zmínil již výše. Snad jenom pro představu čtenářů.V profesním oboru mám za 23 roků zveřejněných 248 vědeckých publikací včetně kongresových abstaktů, v oblasti notafilie za 6 roků (od roku 2007) 154 článků a příspěvků, z toho 82 v zahraničí (např. bankovní bulletiny, naposledy Bulletin Indonesia vycházející v Australii). Pravda ale je, že nejvíce a také nejraději spolupracuji s dvouměsíčníkem Mince & Bankovky, tedy u nás v České republice. Měl jsem možnost publikovat i v renomovaných zahraničních časopisech, do kterých tak říkajíc protlačit článek je někdy nadlidský výkon. Je to také tím, že slovo notafilie se prakticky v názvu periodik nevyskytuje (The Canadian numismatic Journal , Oriental Numismatic Society pro oblast severní Afriky, The Journal of African History, South African Numismatic Journal, Africana Notes & News a některé další).

Plánujete vydání nějaké studijní příručky, monografie, literatury pro sběratele notafilie?
To je otázka pro mne hodně citlivá. Jednak mám knihu takového zaměření de fakto hotovou, ale problém je najít vydavatele. Obrátil jsem se na Národní Muzeum, Ministerstvo školství a některé jiné instituce, ale zatím neúspěšně. Ono je to tak, kdybych se rozhodl vydat ji pouze v angličtině, nebyl by to problém. Kupříkladu prostřednictvím BEAC v Čadu. Mně se spíš jedná o to, nabídnout našim sběratelům knihu, publikaci, která u nás chybí.

Provozujete velmi zajímavé stránky www.notafilie.estranky.cz co je jejich cílem?

Mé stránky jsem zřídil v roce 2009. Bylo to především pro velké množství různých dotazů, žádostí o radu či ocenění sbírky. Věnoval jsem tomu mnoho času a tak mne napadlo soustředit základní poznatky na jedno místo. Efekt to nemělo, protože sběratelé se na mne obracejí stále a já poslední dobou nestačím příliš informace na stránkách doplňovat. Ale přesto vkládám nové příspěvky, hodlám spustit vlastní EShop. Stránky mají tudíž za cíl nadchnout a přitáhnout nové zanícené sběratele bankovek, především moderních, tzn. od roku 1961.Věřím, že o oblíbenosti stránek vypovídá pravidelný report, který dostávám, kdy návštěvnost za den dosahuje někdy i přes 100 uživatelů.

Jaký je Váš názor na sběratelství obecně? Zamlouvá se nám především to jakým studijním způsobem ke sbírání přistupujete. Mělo by to takto být vždy u všech sběratelů?
Já si myslím, že sběratelství, jako každá důsledná činnost má jít ruku v ruce s věděním. Znamená to, že to co sbírám, také znám. Vždy mne udiví, když se někoho optám, co bude sbírat. Odpověď je celý svět. To považuji opravdu za nesmyslné. Mít 8 nebo více tisíc bankovek, je sice hodně barevných papírků, ale nevíte o nich nic, snad že se tou či onou bankovkou platí v Pakistánu. Tedy abych odpověděl na Vaši otázku. Ano, za sběratelství v pravém slova smyslu považuji věnovat se tomu zcela, v detailech, přehledech, hledání nepublikovaných variant, katalogizovat podle různých hledisek. Vždyť sběratelé jistě ví, že Pick#(Pickův systém podle Alberta Picka) není jedinou katalogovou jednotkou. Máme katalogy, kde se bankovky řadí podle C# (Campbellův systém), D# (Denisův systém), JP# (Pirotův systém), SB# (Schwanův systém) a některé další. V brzké době bude uznán oficiálně LZ# systém zpracovaný Linzmayerem. Ten doposud používá zkratky centrálních bank(BON – Bank of Namibia;BOZ – Bank of Zambia;BOU – Bank of Uganda). Pochopitelně tato kategorizace neodpovídá zcela a vždy kategorizaci Pickově.

Jakým způsobem získat nové sběratelé bankovek do našich řad?
To skutečně netuším. Dnešní mladá generace má široké spektrum zájmů, chybí ve velké míře píle, cílevědomost, chuť něčeho dosáhnout, snad vyniknout. Neposledním nezanedbatelným faktorem je finanční nákladnost notafilie i numizmatiky, jazyková bariera, velká časová náročnost, přijímat ústupky v tom, že si nekoupím to či ono, ale raději investuji do některé skvělé bankovky. Myslím si také, že postrádáme ochotu komunikovat, scházet se aniž by to mělo za cíl prodat kus sbírky, naslouchat a všech těchto atributů využít pro zlepšení sebe sama v oblasti našeho zájmu.

Jaký je Váš názor na diskuzní portál o sběratelství Sberatel.com?
Tento portál by měl význam, kdyby tam sběratelé přispívali. Podívejte se např. na odsek sběratelé a následně notafilii. Najdete tam dva; jednoho kolegu z roku 2009 a mne z roku 2012. Myslím si, že nás je v republice víc. V inzerátech tohoto portálu naleznete nabídku šicího stroje. I to je ukázka toho, jak se to dělat nemá. Nicméně povahou portál považuji za přínosný, ale nikoli v současné podobě. Pokud jde o vlastní diskuzní fórum, to u bankovek funguje velice dobře a proto jej navštěvuji čas od času také.

Chtěl byste na závěr rozhovoru něco vzkázat čtenářům Numin.cz?
Podobu a obsah Numin.cz jsme s kolegou Jindrou konzultovali v nedávné minulosti. Nyní je ve skvělé podobě, nikoli přičiněním mé osoby. Mělo by zde vzniknout během krátké doby fórum sběratelů, kde budou zveřejňovány výsledky jejich práce, měla by probíhat živá diskuze formou komentářů, které současně dávají vysvědčení danému příspěvku. V neposlední řadě by stálo za zvážení vytvořit velice úzký okruh, dejme tomu 2 – 3 recenzentů / oponentů, aby byla zajištěna eliminace nezaviněných chyb věcných i transkripčních v duchu více očí více vidí. Čtenářům Numin.cz pak pochopitelně přeji hodně sběratelských úspěchů, trpělivosti a pocitu naplnění z jejich práce. Rád bych požádal široký okruh sběratelů, aby přispívali, zasílali články a tím obohatili znalosti nás všech. Realizačnímu kolektivu jednak upřímně za Numin.cz děkuji a přeji hodně štěstí.

Za redakci Numin.cz – Zdeněk Jindra a Michal Skalský
 

Uveřejněno 24.9.2013 * Numin.cz-online magazin o  numizmatice a notafilii [2]

 

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


V tomto roce jste navštívil několik států Afriky. Již dříve jste publikoval velmi zdařilé články o monetárních systémech na africkém kontinentu. Co je v této oblasti nového?
Máte pravdu. Africký kontinent a především některé státy prožívají celou řadu změn, které mnohdy tady v Evropě ani nezaznamenáme. Nemíním tím pochopitelně z pohledu sběratele aspekty politické, ale takové, které souvisejí s notafilií. Dříve jsem publikoval a podrobně se věnoval měnovým celkům v Africe. To bylo někdy v roce 2010 a od té doby se mnohé změnilo. Když jsem zmínil politická hlediska, nemohu nevzpomenout mé lednové návštěvy Keni. Probíhaly tam a vrcholily přípravy na prezidentské volby. V těch kandidovalo na naše podmínky neskutečných 47 uchazečů o tento úřad. Vítězem se nakonec v březnu letošního roku stal Uhuru Kenyatta, který je synem Jomo Kenyattyho, prvého keňského prezidenta, který dokončil současně v roce 1963 dekolonizaci Keni. Z pohledu notafilie došlo ke změnám na území mnoha afrických států, především na sklonku roku 2012 a v roce letošním, kdy bylo emitováno velké množství nových, překrásných, ale také významně posílených bankovek ve smyslu jejich ochranných prvků.

Můžete čtenářům některé z novinek přiblížit?
Pokud bych měl jmenovat všechny novinky konce loňského roku a roku letošního, vydalo by to na dlouhý seznam. Snad z těch nejzajímavějších uvedu novou edici bankovek Botswany (20,50 a 200 pula), u nichž byla použita současně nová signatura.

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


Banque des Etats de lAfrique Centrale (Banka pro oblast středoafrické měnové unie) použila nových dvou signatur u bankovek rozličných nominálních hodnot (500, 1000 a 10000 na území Kamerunu, Gabonu, Čadu Republice Kongo.

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


Ve státech Západoafrické měnové unie bylo použito v letošním roce rovněž nové signatury vyjma území Guinea – Bissau na všech bankovkách kromě bankovek nominální hodnoty 10000 CFA a 5000 CFA.

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


Bank Al-Maghrib vydala letos překrásnou emisi nových bankovek o nominální hodnotě 20,50,100 a 200 dirhamů a na sklonku roku 2012 vertiko-vertikální výroční bankovku (25th Anniversary of Dar As-Sikkah (State Printing Works)1987-2012) o hodnotě 25 dirhamů. Tato bankovka je zajímavá také tím, že je první svého druhu na marockém území, která je vybavena polymerovým oknem, ale neobsahuje soutiskovou značku. Sama bankovka má charakter tzv. semipolymeru, který bývá označován jako durasáfový polymer.

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


Durasafe je nová technika výroby bankovek, která jim poskytuje doposud nejvyšší stupeň ochrany. Na tomto místě bych nerad čtenáře zatěžoval technologií a složením durasáfového polymeru, ale jistě budu uvažovat o novelizaci mé publikace o technikách výroby bankovek, ve které došlo v posledních třech letech k významným posunům. Pro čtenáře bude jistě zajímavou informací, že právě tato zcela nová metoda byla poprvé použita ve spolupráci s Centrální švýcarskou bankou pro výrobu 25 dirhamové marocké bankovky.

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


Další důležitou novinkou je reemise bankovek Malawi při použití dvou nových signatur. Emise z roku 2012 byla posílena o nominály 100, 200 a 500 kwacha v roce letošním.

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


V souvislosti s bankovkami Malawi nemohu přejít překrásné hologramy, které jsou na nominálech 200, 500 a 1000 kwacha použity. Již dříve jsem uvedl, v jednom mém článku pro časopis Mince & Bankovky, že moc hezký portrétový hologram byl použit u výroční bankovky Maroka v roce 2009 (50 dirhamů; 50th Anniversary of Bank al-Maghrib (1959-2009)). Hologramy na malawských bankovkách jsou jeho velmi zdařilou obdobou.

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


Myslím si, že co jsem zmínil je dostatečná informace pro zájemce o sběratelství bankovek, aby bylo patrné, že notafilie není ustrnutá disciplina, nýbrž sběratelský obor, který má svojí dynamiku a vývoj.

Jak se v současnosti vyvíjejí měnové unie na africkém kontinentu?
Již delší dobu jsou v Africe dvě oficiální měnové unie; jednak je to Západoafrická měnová unie (WMU) s konvertibilním frankem (CFA; Communauté financière dAfrique ) a Středoafrická měnová unie (CMU), rovněž s konvertibilním frankem CFA; Coopération financière en Afrique centrale) Pro odlišení se pro franky WMU používá zkratka XOF a pro franky CMU je to XAF. Vedle těchto měnových unií jsem pochopil, že platí též nepsaná unie jihoafrická, kde je konvertibilní měnou jihoafrický rand společně s měnou Lesotha, Swazilandu a Namibie. V rámci tzv. monetarizace afrického kontinentu se již delší dobu píše a hovoří o rozšíření západoafrické měnové unie o Nigerii, Ghanu, Gambii, Guineu, Liberii a Sierra Leone, přičemž původní záměr z roku 2007 počítal s vytvořením kontinuální druhé západoafrické unie s měnou, označovanou jako eco. Dokonce jsem měl možnost několik návrhů na bankovky eco vidět a mohu prohlásit, že se v mnohém podobají současným XOF frankům. K tak významnému posílení WMU odpovídá i institucionální rozvoj na území západní Afriky. Již etablovaná centrální banka WMU (West African Central Bank) se stala integrální organizací pro tzv. západní africkou monetární oblast (West African Monetary Zone;WAMZ), která zahrnuje jak stávající členy tak členy potenciální, které jsem již zmínil. Centrální orgán WAMZ (West African Institute for Financial and Economic Management;WAIFEM) v jednotlivých státech (především u potenciálně přistupujících nových členů; viz výše) této oblasti (= monetární zóny) vybudoval v posledních letech samostatné instituce (West African Monetary Institute; WAMI),které mají zajistit hladký průběh k unijnímu monetárnímu systému, jehož podoba vychází ze současné WMU.

Zcela novou, byť v minulosti diskutovanou se stala otázka ustanovení východoafrické měnové unie. Předcházející prezident Keni Mwai Kibaki (2002 – 2013) a prezident Yoweri Museveni již v roce 2008 vyhlásili směřování států východní Afriky k měnové unii. Do těchto plánů nejsou zařazeny státy Somálského poloostrova a Severní i Jižní Sudán. Při mé poslední cestě do Keni v dubnu letošního roku jsem se snažil získat nové informace. Došlo již k dohodě mezi vládami Keni, Ugandy a Tanzanie, která prezentuje ochotu a snahu vytvořit Centrální ústřední východoafrickou banku (The Central Banks Central East Africa). Členy této instituce by se měla stát také Rwanda a Burundi. Jak jsem pochopil, spor se nyní vede o označení nové měny. Současné dva návrhy počítají se zavedením 1východoafrického šilinku nebo 2východoafrického franku. Šilink je prosazován především Keňou, Tanzanií a Ugandou (ty mají v současné době v platnosti šilinky), kdežto frank je navrhován Rwandou a Burundi, které mají v platnosti franky. Návrhům o zavedení východoafrických franků nahrává již dvojí franková měnová unie (XOF,XAF) a tak se domnívám, že cestující do zmíněných států v blízké budoucnosti již nebudou používat ani šilinky či národní franky, ale frank východoafrický. To totiž navrhuje tzv. skupina africké rozvojové banky (African Development Bank Grou), sídlící v Tunisu. Členy této organizace je 46 států současné Africké unie (ta jich celkem zahrnuje 53). Domnívám se, že tato informace je pro čtenáře dostačující. Celou situaci pochopitelně sleduji a budu, v případě zásadních novinek návštěvníky Vašich stránek a čtenáře odborného tisku informovat.

Čemu se vedle svého profesního zaměření v poslední době v oblasti notafilie věnujete?
V současné době snad dopracuji publikaci o notafilii států Indického poloostrova, z nichž kupříkladu oblast Nepálu a Indie považuji pro sběratele za opravdové lahůdky. Věnuji se současně studiu thajských bankovek, kde se mi podařilo navázat velmi kvalitní spolupráci nejen s centrální bankou, ale především s pány Sakoobunthu a Takedou, kteří mne poskytují odbornou literaturu a s nimiž se pokoušíme společně nalézt ten nejvhodnější způsob kategorizace vybraných emisí thajských bankovek. Možná bude tento systém zapracován do SCWPM. Pokud se tak nestane, máme v plánu zpracovat národní katalog v knižní podobě, jako tomu je u mnoha států světa. Jistě by se osvědčila spolupráce s dalším významným notafilikem z USA, kolegou Linzmayerem. Také se zamýšlím s některými kolegy o českém zpracování identifikace bankovek. Nikoli však ve formě, jakou známe z publikací o identifikaci mincí, nýbrž v návaznosti na termín, který byl letos poprvé uveden v jednom překrásném článku v časopisu IBNS Journal. Ten totiž uvádí namísto známého a vžitého termínu anatomie bankovek tzv. identit bankovek. Ten je chápán jako přesná identifikace konkrétní bankovky v podobě číselného a písmenkového sumáře. V neposlední řadě se snažím proniknout do charakteru a vzhledu tzv. polymerových oken. Známe je všichni, kteří moderní bankovky sbíráme. Pro příklad uvedu bankovku Guatemaly.

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


Je pochopitelné, že polymerových oken na bankovkách je celá plejáda typů; prosté bez jakýchkoli vlisů, číselné, obrazové, portrétové nebo motivové.

Z Vašeho povídání je zřejmé, že notafilii věnujete hodně času. Jak lze toto vše skloubit s prací? Navíc se domnívám, že jste sběratelství bankovek posunul v našich podmínkách do zcela netušených rozměrů.
Pravdou je, že svému koníčku, jímž sběratelství moderních bankovek je, věnuji prakticky všechen volný čas. Krom klasického sběratelství se však věnuji již řadu let studiu bankovek, jejich historii i současnosti, snažím se proniknout do systémů a technologií. Teprve čím víc člověk o předmětu svého zájmu ví, dochází k poznání, že je toho mnohem víc, co jeho vědění neobsáhne. Nevím zda jsem sběratelství posunul či neposunul ať už jakýmkoli směrem, ale vím jistě, že jsem ke sběratelství dovedl poměrně hodně kolegů a kolegyň nejen v České republice, ale i v zahraničí. Snažím se publikovat své poznatky, pomáhám začínajícím autorům třeba jenom radou či spoluautorstvím sdělení. Hojně navštěvovaný portál je na stránkách časopisu BankNote Report (USA), kde je uveřejněn můj příspěvek o monetárním systému Gambie včetně dosavadních afrických novinek roku 2013. Přispívám do bulletinu Societi of Paper Money Collectors a za osobní úspěch považuji zveřejnění mého článku Seriová čísla bankovek – jejich struktura a dělení (Serial numbers of the banknotes – their structure and Division; arabsky الأرقام المسلسلة للأوراق النقدية هيكل، وشعبة) v časopisu ICBMC (Izrael Coins, banknote and Medals Corp). Zajímavostí u tohoto článku je, že můj český text byl přeložen do angličtiny a arabštiny (pochopitelně bez mého přičinění), ale nikoli do hebrejštiny.

Jak se v současné době daří Vaší snaze o vydání monografie o sběratelství bankovek?
Nedaří. Je trochu paradoxem, že bych mohl okamžitě knihu předat do nakladatelství v Čadu, jak jsem se již dříve zmínil. Nechci to však zatím realizovat, protože kniha by byla vydána pouze v anglickém a nově, podle posledních nabídek, také ve francouzském jazyce. A v tomto případě se mi jedná především o českou variantu, protože podle ohlasů sběratelů i čtenářů vím, že taková literatura u nás zcela chybí. Pochopitelně nemluvím nyní o českých bankovkách, kde je dostupné literatury poměrně dost. Pokud mohu ještě zmínit jednu naopak pozitivní informaci, podařilo se mi uskutečnit vydání dvou E-knih o notafilii Arabského poloostrova a Arabské Afriky, které jsou v současné době vydávány v CD formátu za velice přijatelnou cenu, která dosahuje zhruba 35% ceny vázané knihy. Navíc považuji CD formát v PDF za velmi dobrou studijní pomůcku, protože oba tituly jsou interaktivní, to znamená připravené pro veškeré úpravy čtenáře.

A co Vaše stránky o notafilii?
Také na jejich obsahu pracuji v podstatě nepřetržitě. Zahájil jsem kupříkladu provoz odborného kvízu. Od zprovoznění, kdy na otázky nikdo v podstatě nereagoval (říkám tomu po svém doba odezvy - O), se nyní stává, že je tatáž hodnotově 2 – 4. Znamená to, že když otázku zveřejním, na doporučené meilové adrese je odpověď do 2 – 4 hodin, což považuji za úspěch.

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


O významu stránek, které provozuji, myslím vypovídá také to, že jsem byl požádán řadou sběratelů ze zahraničí i u nás, v České republice o reciproční nebo jednostranné zveřejnění odkazu na stránky. Takže na mé stránky narazí sběratelé v USA, Thajsku, Japonsku, Novém Zélendu, Australii, Keně, Jihoafrické republice, Tanzanii, Ekvádoru či Venezuele.

Co by jste říkal možnosti, kdyby náš portál Numin.cz zavedl něco, jako Vaše okénko otázek a odpovědí, kde by jste se mohl stát jakýmsi moderátorem tohoto fóra?
Takové fórum bych pochopitelně, bez ohledu na moji osobu, přivítal. Je však v provozu Sběratel.com , kde je již diskuzní fórum součástí. Považuji to pochopitelně za přínosné. Já osobně moc nepřispívám, pouze zcela ojediněle komentuji, protože již nemám časové rezervy. Ale pokusím se to, pokud bude zájem, napravit. Pravdou je, že mi čas od času návštěvníci fóra napíší o radu, požádájí o ocenění bankovek. Pokud bych mohl požádat, prosím i z těchto důvodů o uveřejnění mého meilu, zřízeného pro sběratele moderních bankovek (Kenya.Distribution@gmail.com).

Doporučil by jste čtenářům nějaké novinky z literatury, týkající se sběratelství bankovek, které máte nebo jste měl možnost prostudovat?
V této souvislosti mne napadá, že jsem již obdržel mnoho dotazů stran tzv. okupačních bankovek. Vyšla překrásná publikace, kterou jsem získal od kolegy z Francie a která se jmenuje Coins and Banknotes of Palestine Under the British Mandate, 1927-1947;autor H.M.Berlin (Mince a bankovky Palestiny pod britskou mandátní správou, 1927-1947 ). Do knihovny jednoznačně doporučuji. Shodou okolností, podobným přírůstkem do knihovny sběratele bankovek je kniha o tzv. invazních penězích (A Banknote Invasion) od autora B. Staleye. Jako další bych doporučil knihu, kterou jsem měl nějaký čas k dispozici, pojednávající o historii bankovek Australie. Je velmi dobře obrazově dokumentována. Bankovky jsou kategorizovány zcela odlišným způsobem, než uvádí nám všem dobře známý SCWPM.

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem

 

Nový rozsáhlý rozhovor s Milošem Kudweisem


Z oblasti africké notafilie pokračuje nadále poměrně skromný výčet nových publikací. Vyjimku tvoří kniha M.Hanafi, psaná ve dvou jakyzových mutacích (anglicky a arabsky) The Egyptian Banknote.

Za jakým účelem navštěvujete africké státy?
Jak jsem již uvedl při našem prvém povídání, Afrika mne zaujala na první pohled. Jako další tisíce turistů jsem navštívil Tunis, Maroko. Do Egypta jsem se dostal až později a to v podobě tří- až pětidenního mezipřistání na cestě do rovníkové Afriky. Tam jsem také pochopil, kupř. v Keni, Ugandě, Rwandě, Jihoafrické republice a dalších destinacích, že severní Afrika, kam patří vesměs arabsky mluvící země, není ten pravý, obdivovaný černý kontinent. Teprve při cestách, vesměs pracovních, ale také v řadě případů v podstatě služebních ve smyslu notafilie, jsem pochopil, že africká kultura, historie, současnost je to, co mi skrze zajímá a čemu chci, podle svých schopností a možností pomoci. Státy jako Senegal, Togo, Pobřeží slonoviny znám v podstatě z konferenčních místností, když jsem zván na zasedání Central Bank of the West African States. Členství v této organizaci si nesmírně vážím. Vzniklo díky tomu, že se mi podařilo zpracovat kompletně katalog uniiní notafilie od období rozpadající se kolonizace v roce 1959 do současnosti, pochopitelně zahrnující rovněž období vzniku samostatnosti jednotlivých západoafrických států do vytvoření měnové unie. Otázka unií je na africkém kontinentu hodně košatá. Je to vyprávění na dlouhé zimní večery a nejsem si jist, zda by veškeré aspekty tato diskuse postihla. A v tom je ta krása poznání, bádání a hledání, která můj zájem pravděpodobně nasměrovala tímto směrem. Tedy jednoduše odpovědět na Vaši otázku mohu následovně; Afrika mne učarovala, její obyvatelé silně oslovili a charakter života zásadně ovlivnil. Život v našem zeměpisném pásmu, v naší poměrně malé české kotlině je v současné době chaotický, bezohledný a je zcela nepodobný tomu, který kdybych měl tu možnost, bych preferoval a zvolil si jej. Pokud jde snad o doplnění Vaší otázky, pochopitelně si z každé návštěvy snažím dovézt notafilické novinky toho státu či států sousedních. Naposledy jsem takto získal nové bankovky Zambie či Namibie a Jihoafrické republiky.

Jistě si mnozí kladou otázku, proč se zabýváte především právě státy Afriky a ne kupříkladu státy Jižní Ameriky?
Částečně jsem již odpověděl ve Vaší předcházející otázce. Já se vůbec nevyhýbám sběratelství bankovek oblasti Jižní a Střední Ameriky. Jsou to bankovky rovněž velice krásné a motivačně hezky zpracované. Sbíral jsem a ucelil v podstatě sbírku Venezuely, Kolumbie či Kostariky, ale tyto bankovky jsem přenechal mojim kolegům. Nyní bankovky těchto oblastí pouze sháním, kupuji pro své studijní potřeby a opět je uvolňuji těm, kteří se zmíněným zemím věnují. V Jižní Americe je spousta problematického v oblasti řazení bankovek (zmíním Mexiko, Bolivii), složitého v rámci datování bankovek, serií apod. Stojí tedy zcela jistě za to, se tomuto odvětví sběratelství bankovek věnovat, ale jak já se domnívám, není možné sbírat a především znát vše. S Jižní Amerikou je to u mne v podstatě to samé, v jakém rozsahu se věnuji bankovkám Nepálu, Indie, Thajska či Bhutanu, ale také států Arabského poloostrova.

Co by jste chtěl sdělit čtenářům závěrem našeho povídání?
Nevím přesně, co bych chtěl sdělit, ale vím zcela přesně co bych si přál. Moc rád bych přivítal diskusi na Vašich stránkách Numin.cz. Tím zvýšit jejich prestiž, návštěvnost a angažovanost dalších nadšených sběratelů. Doporučoval bych vypisovat soutěže, tematické i zcela obecné. Půlroční, roční, nebo třeba pouze měsíční. Jak jsem uvedl, zavedl jsem na svých stránkách kvíz v cyklu 7 dnů. Vzrostla tím návštěvnost o cca 40%. Doporučoval bych hodnotit příspěvky, články. Kritéria jsou velice jednoduchá; počet návštěv, počet čtenářů, diskuse. Blíží se konec roku, což je příležitost k bilancování a současně k nastartování něčeho nového. Tolik snad má připomínka nebo spíš námět k Vaší závěrečné otázce. Děkuji Vám současně za prostor, který Numin.cz dává sběratelům. Je však potřebné a nutné zpestřit a pevně zakotvit zpětnou vazbu. Pak máme také my možnost dostat se na úroveň podobných zahraničních portálů.